|
|
Cirkadiánní rytmy v životě člověka - zpracování tématu s využitím prvků metody převrácené třídy
Křivohlavá, Tereza ; Mourek, Jan (vedoucí práce) ; Manková, Denisa (oponent)
Práce se zabývá alternativní metodou výuky s názvem převrácená třída, která byla v praktické části aplikována na tématu biologie cirkadiánních rytmů. Při metodě převrácené třídy dochází k přehození fází výuky. Pro žáky je vytvořen studijní materiál, který je jim předložen před danou hodinou na domácí studium. Ve vlastním vyučování poté zbývá více času na vysvětlení nejasností či upevňování látky, což je hlavní výhodou převrácené třídy. Cirkadiánní rytmy jsou biorytmy opakující se přibližně s periodou 24 hodin. Cirkadiánní systém je řízen centrálními cirkadiánními hodinami v suprachiasmatických jádrech hypotalamu. Tyto cirkadiánní hodiny se synchronizují environmentálními stimuly, převážně světlem. V případě nepravidelného umělého osvětlování se cirkadiánní hodiny organismu desynchronizují a může dojít k poruchám nálady, kognitivního výkonu či fyzického zdraví. V rámci praktické části bylo vytvořeno video, které má studentům přibližovat téma cirkadiánních rytmů. Dále byly vytvořeny úkoly s pracovními listy do výuky, které procvičují a prohlubují znalosti studentů o biologických rytmech a také návrh celého výukového celku s prvky metody převrácené třídy. Vše bylo otestováno na 4 skupinách studentů Gymnázia Evolution. Ve výsledcích se potvrdila efektivita výukového celku, studenti nabyli znalostí o...
|
|
|
Žákovská percepce vybraných výukových metod v rámci výukového programu na téma sovy
Hašpl, Filip ; Andreska, Jan (vedoucí práce) ; Hanel, Lubomír (oponent)
Tato práce se zaměřuje na percepce rozdílů mezi frontální a badatelsky orientovanou výukou z perspektivy žáků základní školy. Teoretická část práce poskytuje informace o řádu sovy a teoretickém základu výuky. Je zde popsáno české kurikulum a jeho cíle v oblasti přírodovědného vzdělání. Dále se práce zabývá podrobným popisem transmisivního a konstruktivistického přístupu k výuce a s tím souvisejícími didaktickými prostředky. Zvláštní pozornost je věnována metodám výuky, které jsou předmětem výzkumu v praktické části práce, konkrétně badatelsky orientovanému vyučování (BOV) a frontální výuce. Tato část představuje jejich podstatu, základní pravidla a postupy provedení. Praktická část práce porovnává badatelsky orientované vyučování s frontálním vyučováním z pohledu žáků sedmých tříd základní školy během hodin přírodopisu. Pro výzkum byl použit sebehodnotící reflektivní dotazník. Tato část se nezabývá pouze výsledky výzkumu, ale také samotnou přípravou na hodiny a jejich realizací. Výsledky ukazují, jak žáci vnímají rozdíly mezi badatelsky orientovanou a frontální výukou. Přesněji jaký druh výuky vnímají jako zajímavější, užitečnější a při kterém se domývají, že si lépe rozvíjejí své komunikativní a intelektové dovednosti, konkrétně dovednost spolupráce a zpracování informací.
|
|
|
Využití tandemové výuky na druhém stupni ZŠ
PETŘÍKOVÁ, Hana
Diplomová práce se věnuje využití tandemové výuky na druhém stupni základní školy, a to konkrétně jejím výhodám, úskalím a možnostem, jak tuto výuku v hodinách uplatnit. V teoretické části je zpracován pomocí odborné literatury přehled informací nejen o tandemové výuce, ale i o ostatních organizačních formách výuky. Zabývá se také podrobněji postavením učitele v tandemu, neboť ten je neodmyslitelnou složkou vedoucí k úspěšnému zvládnutí tandemové výuky. Praktická část je vypracována na základě kvalitativního výzkumu, který je postaven na hloubkovém rozhovoru s učiteli majícími s tandemovou výukou praktické zkušenosti. Dále pak také na skupinovém rozhovoru vedeném s žáky, kteří mají téže zkušenosti, avšak z opačného úhlu pohledu. Následně je výzkum rozšířen o autorčino vlastní pozorování. Výsledky práce ukazují, jak není český systém na tuto formu výuky přizpůsoben a popisuje kroky, které by mohly vést k vytvoření dostatečných podmínek na její úspěšnou realizaci.
|
|
|
Badatelský způsob výuky na ZŠ
Svátková, Barbora ; Vančata, Václav (vedoucí práce) ; Skýbová, Jana (oponent)
V diplomové práci vycházíme z celoevropské problematiky poklesu zájmu o přírodní vědy a jejich studium. V souvislosti s tímto tématem jsme provedli literární rešerši. Mapovali jsme literaturu vztahující se k problematice badatelské výuky, a to českou i světovou. Ve snaze o zvýšení zájmu žáků a zvýšení nadšení pro vědu, se zabýváme aktivizačními výukovými metodami, které porovnáváme s frontální výukou. Jako aktivizační metodu jsme zvolili badatelský způsob výuky. Připravili jsme vyučovací hodiny, které jsme testovali mezi žáky druhého stupně základní školy. V rámci práce jsme sledovali 16 hodin v 6 třídách. Jednalo se o hodiny vedené badatelským a frontálním způsobem. Hodiny byly prakticky ověřeny ve výuce. Výsledky jsou prezentovány v praktické části práce. Cílem bylo podnítit zájem žáků o bádání a přírodní vědy vůbec. Klíčová slova badatelská výuka, frontální výuka, přírodovědné vzdělávání, spolupráce, senzory Pasco, mikroskop, žák, základní škola, klíčové kompetence
|
|
|
Využití zážitkové pedagogiky a dramatické výchovy ve výuce zeměpisu na střední škole
Barešová, Lenka ; Matějček, Tomáš (vedoucí práce) ; Bartoš, Jan (oponent)
Práce se zaměřuje na srovnání frontální metody výuky a výuky simulační hrou. Srovnatelné skupiny studentů jsou vyučovány jednomu tématu, zaměřenému na nerovnosti v rozvoji světa, těmito dvěma metodami. Byly stanoveny následující předpoklady. Simulační hra je atraktivnější formou výuky, a proto může pomoci zvýšit motivaci studentů. Běžný způsob výuky může studentům předat větší množství informací, simulační hra však může výrazněji ovlivnit postoje a hodnoty studentů. Při použití simulační hry má vliv na studenty dlouhodobější efekt. Tyto předpoklady byly potvrzeny kvalitativními i kvantitativními metodami.
|
|
|
Porovnání výsledků učení žáků s průměrným a podprůměrným prospěchem v hodinách vedených frontálně s hodinami vystavěnými na principech dramatické výchovy
Coufalová, Barbora ; Svobodová, Radmila (vedoucí práce) ; Marušák, Radek (oponent)
Tato práce je zaměřena na žáky s průměrným a podprůměrným prospěchem. Porovnává dva typy výuky - dramatickou výchovu s frontální metodou obohacenou o moderní prvky vyučování (v práci je tato metoda nazvána klasická výuka). Jejím cílem je zodpovědět otázku, která z těchto dvou metod výše uvedeným žákům více vyhovuje. Při výzkumu je zvoleno praktické provedení obou metod a porovnání jejich výsledků, tedy toho, jaké množství informací si žáci dokázali z hodin vedených onou metodou zapamatovat. K ověření je pak vybrána dotazníková metoda. Teoretická část práce se zabývá žákem mladšího školního věku a jeho schopností učit se. Dále rozebírá vývoj českého školství po roce 1989, zejména oblasti týkající se přístupu školy / učitele k žákovi. Pro tuto práci je též velmi důležitá dramatická výchova, které je věnována celá jedna kapitola. Závěr teoretické části patří oblasti výzkumu. V praktické části jsou pak zmíněny podmínky realizace výzkumu, samotná realizace a její reflexe a v závěru pak vyhodnocení získaných dat.
|
|
|
Efektivita výuky Starých pověstí českých a moravských metodou strukturovaného dramatu v porovnání s efektivitou frontální výuky.
Opltová, Petra ; Svobodová, Radmila (vedoucí práce) ; Váňová, Michaela (oponent)
Diplomová práce porovnává efektivitu výuky Starých pověstí českých a moravských metodou strukturovaného dramatu s efektivitou frontální výuky identického učiva. Výzkumný cíl práce se zaměřuje na porovnání výsledků učení žáků, kteří byli učeni metodou strukturovaného dramatu, s výsledky žáků, kteří byli učeni na základě frontální výuky. Dále práce zjišťuje, zda při výuce metodou strukturovaného dramatu žáci lépe chápou motivy jednání druhých. Teoretická část se věnuje definici dramatické výchovy, cílům dramatické výchovy, principům dramatické výchovy, pojednává o dramatické výchově jako o metodě vyučování, a o hodnocení v dramatické výchově. Z metod a technik dramatické výchovy je pozornost zaměřena na strukturované drama. Teoretická část se dále věnuje frontální výuce - základní charakteristika, stručná historie, dnešní pojetí, výhody a nevýhody. Závěr teoretické části se věnuje porovnání dramatické výchovy a frontální výuky. Praktická část obsahuje popis průběhu pretestace - ka školy, průběh a reflexe pretestace. Dále jsou zahrnuty přípravy na hodiny učené metodou strukturovaného dramatu a přípravy na hodiny učené frontální výukou. Hlavním obsahem praktické části práce je popis celého procesu výzkumu - charakteristika školy, ve které byl výzkum realizován, charakteristika výzkumného vzorku, reflexe hodin...
|
|
|
Porovnání výsledků učení žáků s průměrným a podprůměrným prospěchem v hodinách vedených frontálně s hodinami vystavěnými na principech dramatické výchovy
Coufalová, Barbora ; Svobodová, Radmila (vedoucí práce) ; Marušák, Radek (oponent)
Tato práce je zaměřena na žáky s průměrným a podprůměrným prospěchem. Porovnává dva typy výuky - dramatickou výchovu s frontální metodou obohacenou o moderní prvky vyučování (v práci je tato metoda nazvána klasická výuka). Jejím cílem je zodpovědět otázku, která z těchto dvou metod výše uvedeným žákům více vyhovuje. Při výzkumu je zvoleno praktické provedení obou metod a porovnání jejich výsledků, tedy toho, jaké množství informací si žáci dokázali z hodin vedených onou metodou zapamatovat. K ověření je pak vybrána dotazníková metoda. Teoretická část práce se zabývá žákem mladšího školního věku a jeho schopností učit se. Dále rozebírá vývoj českého školství po roce 1989, zejména oblasti týkající se přístupu školy / učitele k žákovi. Pro tuto práci je též velmi důležitá dramatická výchova, které je věnována celá jedna kapitola. Závěr teoretické části patří oblasti výzkumu. V praktické části jsou pak zmíněny podmínky realizace výzkumu, samotná realizace a její reflexe a v závěru pak vyhodnocení získaných dat.
|
|
|
Badatelský způsob výuky na ZŠ
Svátková, Barbora ; Vančata, Václav (vedoucí práce) ; Skýbová, Jana (oponent)
V diplomové práci vycházíme z celoevropské problematiky poklesu zájmu o přírodní vědy a jejich studium. V souvislosti s tímto tématem jsme provedli literární rešerši. Mapovali jsme literaturu vztahující se k problematice badatelské výuky, a to českou i světovou. Ve snaze o zvýšení zájmu žáků a zvýšení nadšení pro vědu, se zabýváme aktivizačními výukovými metodami, které porovnáváme s frontální výukou. Jako aktivizační metodu jsme zvolili badatelský způsob výuky. Připravili jsme vyučovací hodiny, které jsme testovali mezi žáky druhého stupně základní školy. V rámci práce jsme sledovali 16 hodin v 6 třídách. Jednalo se o hodiny vedené badatelským a frontálním způsobem. Hodiny byly prakticky ověřeny ve výuce. Výsledky jsou prezentovány v praktické části práce. Cílem bylo podnítit zájem žáků o bádání a přírodní vědy vůbec. Klíčová slova badatelská výuka, frontální výuka, přírodovědné vzdělávání, spolupráce, senzory Pasco, mikroskop, žák, základní škola, klíčové kompetence
|
|
|
Využití zážitkové pedagogiky a dramatické výchovy ve výuce zeměpisu na střední škole
Barešová, Lenka ; Matějček, Tomáš (vedoucí práce) ; Bartoš, Jan (oponent)
Práce se zaměřuje na srovnání frontální metody výuky a výuky simulační hrou. Srovnatelné skupiny studentů jsou vyučovány jednomu tématu, zaměřenému na nerovnosti v rozvoji světa, těmito dvěma metodami. Byly stanoveny následující předpoklady. Simulační hra je atraktivnější formou výuky, a proto může pomoci zvýšit motivaci studentů. Běžný způsob výuky může studentům předat větší množství informací, simulační hra však může výrazněji ovlivnit postoje a hodnoty studentů. Při použití simulační hry má vliv na studenty dlouhodobější efekt. Tyto předpoklady byly potvrzeny kvalitativními i kvantitativními metodami.
|
host ::
RSS.